Žena, která vám změní život
Cecilie Nagy je ten typ člověka, který vás nabije pozitivní energií už během prvních vteřin setkání. Scházíme se v YMCE, kde má své pražské EMS studio Dvacetiminutovka. Je usměvavá, a i na sklonku večera plná elánu. Téměř celý život podniká a jak sama říká, vždy ji k tomu vedla touha pozorovat a zjišťovat, co lidem chybí, co potřebují a co na trhu není. Kromě cvičebního programu Dvacetiminutovka se věnuje dlouhá léta architektuře a designu. Pro své klienty vytváří interiéry opravdu nevšedním, a přesto přirozeným způsobem, který dává smysl. Miluje výzvy a neustále přijímá nové.
Čím jste chtěla být jako dítě?
Jsem člověkem duší psychologa, a to je otázka kterou kladu vždycky já (smích). V dětství jsem nechtěla být ničím. Celý život jsem byla spíše velký pozorovatel. Jsem znamení štír. Ti jsou hloubavější a pozorující. Jdou ke dnu a zase se vynoří. Snaží se najít smysluplný střed. Díky tomu jsem vymyslela spoustu věcí, které na trhu chyběly. Některé se uplatnily, jiné ne. Všímám si, co lidé v životě potřebují, co jim schází a dělám podle toho vlastní speciální analýzy.
Jak jste začala podnikat?
Nevystudovala jsem psychologii, ale věnuji se jí celý život. V roce 2000 jsem založila první kulturní vydavatelství v České republice, které vydávalo časopis Houser. Jeho distribuce se spustila v listopadu s prvním multiplexem v zemi, tenkrát ještě Star Century Cinemas. Tím to začalo, pozorováním, co lidé potřebují. Pak přišly děti a vydavatelství jsem prodala. Hledala jsem další příležitosti a založila výrobní firmu, ve které jsem navrhovala výrobky pro děti, maminky a zvířata. Produkty, které tu nebyly. Firmu jsem nakonec také postoupila dál a přemýšlela, na co jiného bych se mohla zaměřit. Vždycky jsem byla kreativní, bavilo mě tvořit, zvláště vše kolem interiérů a exteriérů. Na začátku jsem to dělala pro kamarády. Ale pouhý náčrt nějaké vize mi nestačil. Potřebovala jsem se dostat k jádru, proč lidé tak nutně kolem sebe potřebují určité věci. Často to nevěděli ani oni sami. Založila jsem interiérové bazální poradenství pod značkou RETRiN určené nejen pro partnery, kteří tvoří společný domov, ale i pro větší projekty. Díky svému psychologickému vnímání a zálibě v pozorování jsem vymyslela speciální analýzy, při kterých lidi otvírám. Zjišťuji, co v životě chtějí, co si přejí, jací uvnitř doopravdy jsou. Potom tyto informace uchopím a překonvertuji do podoby jejich dokonalého domova. Důležité je, aby se cítili DOMA jako DOMA.
Jak to funguje v praxi?
Klienti mi prozradí tři až šest svých oblíbených věcí nebo to, co si v životě přejí. Často ani neví, proč si to přejí. Dám vám příklad. Žena miluje zlaté náušnice s perlami, které dostala od svého partnera. Nechce je sundat. Je tam nějaký vztah. Když se jí zeptám, zda by je nosila, kdyby byly dřevěné, odpoví, že v žádném případě. To znamená, že ji na nich přitahuje perleť a zlato více než fakt, že je dostala od dotyčného muže. Když vytvoříme interiér, který v sobě bude mít tyto materiály, bude se v něm cítit automaticky dobře. Další příkladem je muž, který si přeje černé Ferrari. Možná na něj ještě ani nemá peníze, ale ta touha tam je a on neví, proč ji má. Vyzvu ho, ať si představí, že přichází před svůj dům, kde stojí dané auto, sedne do něj a zavře ty hutné dveře. Zajímá mě, co tam vnímá, co cítí. Někomu to trvá déle, někomu rychleji. Téměř vždy není odpověď o vlastním egu, ale o úplně něčem jiném. Třeba tento konkrétní muž uvedl, že tam cítí svobodu a příjemný pocit samoty. Tak se vracíme zpět do jeho bytu a zjišťujeme, proč mu tam není dobře. Hledáme, kde by mohl mít své oblíbené místo, kde by mohl být jen sám se sebou. Má manželku a dítě, kteří mu tam běhají a on se nemá kam uchýlit. Je důležité u každého najít jeho vlastní útočiště v prostoru, protože každý z nás je individualita. I když žijeme s partnerem a ve společném životě a tvoříme určitý průsečík, pořád jsme individuální bytosti, které potřebují svůj úkryt. Když partneři ta svá „místečka“ mají, velmi dobře spolu komunikují, protože jsou spokojení. Nikdo jim jejich prostor nenarušuje. Dostala jsem jednou zakázku, kdy jsem měla navrhnout pokoj pro mladou dívku, která si přála velkého černého hada. Líbilo se jí, že je takovým tichým kamarádem a ona v jeho společnosti může hloubat a přemýšlet. Zjistili jsme, že u rodičů bydlí v pokojíku, kde jsou tenké zdi a vše je slyšet. Místnost jsme proto odhlučnili a najednou byla spokojená. Nebo díky feng-shui jsme jedné klientce uvedli prostor do rovnováhy a ona se zklidnila a přestala rychle jezdit ve svém BMW voze.
Řekla byste, že takhle zlepšujete i mezilidské vztahy?
Ano. Většinou se na začátku lidé mezi sebou neshodnou o tom, co chtějí. Proto přecházíme do naší analýzy a zjišťujeme, co každý z nich potřebuje. Zjišťujeme, jaké mají rádi tvary, barvy, materiály, jak na ně působí. Pracuji s každým v páru zvlášť. Do návrhů domovů uplatňuji navíc metodu feng-shui. Vše kombinuji. Výsledek celé práce je, že oba dva z páru jsou spokojeni nejenom sami za sebe, ale i jako celek a to je na této práci to nejdůležitější. Design z časopisů je sice líbivý, ale když se podíváte do nitra člověka, tak každý z nás chce či potřebuje něco úplně jiného. Moje moto vždy bylo: „Cítit se DOMA jako DOMA“.
Jste tu asi jediná, která navrhuje interiéry pomocí psychologické analýzy.
Dalo by se to tak říct. Před pár lety jsem se navíc zbláznila do virtuální reality. Začali jsme v ní navrhovat interiéry a klientům se zalíbila možnost se v návrhu přímo projít. Cílem je, aby si klient opravdu v prostředí virtuální reality viděl, jak to v jeho vysněném obydlí bude vypadat. Zda bude pohodlně žít v daném prostoru, zda se mu bude líbit nasvícení a zde si uvědomí, zda to, co si vysnil, bude fungovat nejenom pro něj, ale pro zbytek jeho rodiny.
Jsme ve studiu Dvacetiminutovky, to je zase zcela jiný obor vašeho podnikání. Jak jste se k němu dostala?
Celý život jsem byla hodně sportovně aktivní. Za ta léta mám dost zničené tělo, nějaké zlomeniny či špatná kolena od narození. Před třemi lety jsem proto musela se sportem skončit, ale hledala jsem alternativy. Byla jsem na jednom networkingu, kde mě kolega seznámil s cvičební technologií EMS, spočívající v elektro myo stimulaci svalů, původně vyvinutou pro eliminaci svalové atrofie u astronautů ve vesmíru. Poté se tato technologie dostala i k profesionálním sportovcům. A pak to přišlo i mezi nás “ smrtelníky“. Využíváme německou ověřenou technologii od společnosti Miha Bodytec . Na vývoji se podílela řada odborníků, lékařů a vývojářů.
Jak ve stručnosti Dvacetiminutovka funguje?
Je to silové cvičení, při kterém každou vteřinu vyšle počítač do těla klienta slabé elektrické impulzy. Sval se na základě toho stáhne 85 krát za vteřinu, což člověk nikdy sám nedokáže. Při cvičení se zapojí až 95 % svalů, a to i těch vnitřních. Dá se tak pomoci například s problémy inkontinence, zpevnit svaly okolo páteře či ochablé svaly po porodu, zlepšit držení těla, zlepšuje se mobilita u seniorů, cvičení pomáhá také při rekonvalescenci po lékařských zákrocích, sportovních úrazech a dalších. Prostě způsob na zpevnění celého těla. Proces je intenzivní, cvičení se absolvuje jen jednou týdně po dobu 20 minut. Primárně je to nejrychlejší způsob, jak dostat tělo do kondice, odstranit svalovou nerovnováhu a zhubnout.
Jak vypadá váš běžný den?
Úplně jinak než dřív. V životě už jsem mnohokrát zkolabovala, protože jsem hodně pracovala. Před pár lety jsem si uvědomila, že to nemá smysl. Díky své vnímavosti poznám, čeho nebo koho se mám během dne vyvarovat. Hodně se také vzdělávám. Tento rok je pro mě vůbec velmi vzdělávací. Někdy chodím spát v deset, někdy o půlnoci. O víkendu jezdím na kole a věnuji se aktivitám s rodinou.
Způsoboval vaše kolapsy a přepracování pocit, že vám něco uniká?
Vždycky mi něco unikalo. Ve výsledku jsem zjistila, a trvalo mi to mnoho let, že jsem dělala hodně věcí najednou. Až na konci loňského roku jsem spoustu svých aktivit uzavřela, osekala a zůstala jsem jen u toho, co mě opravdu těší. Když se zaměříte jen na to podstatné, děláte to pak s větší chutí a poctivěji. Zjistila jsem, že kolem sebe potřebuji v týmu dobré lidi a bez nich se nehnu. Dříve jsem pracovala 12 až 16 hodin denně. Asi jsem si chtěla dokázat, že jsem dobrá. Nešlo tolik o finance, ale spíš o to, aby byli moji klienti maximálně spokojení. Když přišel covid, všechno se zpomalilo. Nastavila jsem si, že pátek, sobota, neděle nebudu pracovat. Je to naprostý luxus. Není to tak, že nedělám vůbec nic. Doma si během těch tří dnů udělám pořádek, dodělám věci, které nestíhám, něco si přečtu. Ale práce opět přibývá a chci zase pomalu najet na více pracovní, ale rozumný režim.
Jak se vyrovnáváte s překážkami?
Dobře. Vždycky spadnu, ale hned vstanu. Zkrátka to vydýchám.
Jakou radu byste dala někomu, kdo chce začít podnikat?
Je to jako když se radí dětem. Většinou to k ničemu nevede, lidé si na to musí přijít sami. V poslední době je kolem nás velmi mnoho koučů. Osobně jsem se nikdy nenechala koučovat. Nechci jet podle návodu, který mi není vlastní. Ale chápu, že někdo potřebuje pomoct s marketingem, sociálními sítěmi a dalšími věcmi, ale u mě to bylo vždy spíš na škodu. Na druhou stranu je internet, různé organizace, které pomohou, třeba právě Helas. Dá se vždy někam zajít, kde vás někdo něco nového naučí, inspiruje, dodá odvahu.
Co považujete za úspěch?
Rozhodně moje dvě dcery. A také to, že jsme zdraví a veselí. Co se týče úspěchu v práci, uvedu opět příklad. Sem do Dvacetiminutovky chodí pán, který měl vloni velké zranění páteře, má ji sešroubovanou na několika místech. Byl přepracovaný, hodně sportoval a páteř to nevydržela. Měl velké bolesti a nemohl prožívat každodenní život. Dostal doporučení k nám a po několika cvičeních se mu svaly okolo páteře zpevnily. S úlevou mi řekl, že začíná konečně zase fungovat. Když jsou služby nebo produkty z mého pohledu dobré a funkční, ať už je to cvičení EMS nebo cokoliv jiného, a lidem to pomáhá, představuje to pro mě ohromný úspěch. Nenabízíme nějaké pozlátko, ale něco, co má hlavu a patu.
Co byste si ještě ve své kariéře přála?
Rozhodně více přednášet. Ráda mluvím, předávám informace a rozvíjím různá témata. Občas pořádám malé komorní workshopy a školení pro skupiny a firmy, ale chtěla bych se tomu věnovat víc.
Našla jste konečně ten správný balanc?
Věřím, že Ano?. Nepřestávám sice pozorovat, co, kde, komu chybí a jsem ráda v pohybu, ale zároveň miluji meditaci, klid a určitou svou vyrovnanost. Řídím se krédem, že rovnováha je úplně všude. Život jde většinou nahoru a dolů. Jednou padáte na dno a podruhé jste na výsluní. Lepší je najít tu pozvolnou variantu. Dnes není dobrý den, zítra to bude lepší. To je rovnováha, kterou si dovedu zdůvodnit. Říká se, že během dne by žena měla být chvíli jako dítě, chvíli jako žena a chvíli jako moudrý muž, mudrc. A to je ta rovnováha.
Další články
OCENĚNÍ ČESKÝCH PODNIKATELEK
Ocenění Českých Podnikatelek stojí na Vaší straně. Vnímáme Vaše potřeby, hledáme řešení a poskytujeme informace a inspiraci.
Generální partner
Odborný garant
Zakladatel
Záštita a partner
Auditor
Hlavní partner
Partneři
Partneři slavnostního dne
Dodavatelé
Mediální partner
