Profesní život zakladatele a majitele kliniky Health+ Oldřicha Šubrta je neuvěřitelně bohatý. Když se jako mladý lékař-neurochirurg stal manažerem Nemocnice Na Homolce, začal hledat cesty ke spokojenosti pacientů. Dlouhodobě také přemýšlí o smyslu medicíny – ne jako o boji s diagnózami, ale jako o službě, která podporuje spokojený zdravý život a vnímá nemocného jako člověka s jeho tužbami a obavami či strachy.
Vaše zkušenost lékaře neurochirurga a bohaté manažerské zkušenosti vás přivedly k tomu, že jste vytvořil pro Českou republiku unikátní systém, soukromou kliniku Health+. Kdy se zrodil ten nápad začít podnikat?
To jsou dvě věci – nápad implementovat systém concierge medicine, který vznikl v Kalifornii před třiceti lety, rozvinout ho do komplexního systému a využít k tomu moderní informační technologie, další věc je rozhodnutí podnikat. V roce 2009 německá skupina Phoenix prodávala síť nemocnic a poliklinik Euroclinicum, kterou jsme s mým kolegou Petrem Provázkem řídili – jako generální ředitel a ředitel pro strategii. Firmu nakonec odkoupila investiční společnost ze skupiny PPF, implementovala svůj management a my jsme s Petrem hledali práci. Mně tehdy bylo třiapadesát let, a touž nejste na výsluní poptávky. Nechtěl jsem odejít do ciziny, s velkou rodinou a jejími náklady by mi lékařský plat nestačil, a tak jsem se rozhodl pro podnikání. Trochu pozdě a bez postrčení osudem bych asi nenašel odvahu. Začátek také nebyl jednoduchý. Byl jsem zvyklý buď dělat medicínu, do 34 let neurochirurgii, nebo řídit velké firmy (Nemocnice Na Homolce, Agel a nakonec Euroclinicum). Rozvíjet malou firmu je přece jen jiná disciplína, ale nakonec jsme za čtrnáct let ze společnosti s obratem 16 milionů postoupili do kategorie středních firem s obratem 300 milionů a zdá se, že bychom se mohli dále rozrůstat. Spojili jsme s Petrem kreativitu a pečlivý finanční management a dobře se doplňujeme do současnosti. Společnost se stala akciovkou a nyní předávám provozní řízení představenstvu a sám poodstupuji a přemýšlím ještě o nějakém „seniorském startupu“.
Co bylo tím impulzem, který vás navedl na tak specifický podnikatelský záměr?
Při úvahách, jaký zvolit podnikatelský záměr, pro byl pro mne určující Word Health Care Congress ve Washingtonu v roce 2008. Přednášeli tam tehdy tři mladí praktici z Los Angeles, kteří rozvíjeli systém concierge medicine. Jedná se o systém péče, kdy je skupina lékařů financována nejen od pojišťoven, ale i z dodatečných nevelkých poplatků svých klientů. To umožňuje skupině starat se o méně klientů a organizovat pro ně více personalizovaný a klientsky orientovaný servis. Prostudovali jsme tedy tento styl zdravotních služeb, navštívili několik takových klinik v cizině a analyzovali, co čeští pacienti postrádají. Ukázalo se, že by uvítali především lepší dostupnost, plnou koordinaci péče a komplexnost provázenou cílenou primární a sekundární prevencí. Další inspirací byl stejný celosvětový kongres v roce 2010. Tehdy byly tématem New Technologies. Očekával jsem nové přístroje, nové laboratorní metody, nové operační přístupy, ale všech 1200 přednášek bylo o digitalizaci a práci s integrovanou zdravotnickou dokumentací, a tak jsme jako první ve střední Evropě sbírali celou dokumentaci i tu, která nevzniká u nás, ale u spolupracujících specialistů v diagnostických centrech či v nemocnicích. Jsme jediným pracovištěm v širokém okolí České republiky, které má nyní celou dokumentaci uloženou na jednom místě, plně digitalizovanou a plně analyzovatelnou nástroji AI. Vše se poprvé ukázalo jako velmi účinné během covidu, mohli jsme rychle zavézt telemedicínské postupy a prakticky on-line vyhledávat rizikové klienty a poskytovat jim diagnostické postupy a očkování, tak jak se rodily z týdne na týden. V tom dále pokračujeme a blížíme se cílům nového trendu – prediktivní medicíny, tedy odhalování rizik a nebezpečí nejen na základu jednotlivých vyšetření, ale komplexního srovnávání dlouhodobě ukládaných dat.
Jaké bylo stát se z lékaře manažerem a z manažera pak majitelem kliniky? Co vás nejvíce překvapilo?
Rozhodnutí opustit medicínu a stát se „úředníkem“ bylo nejtěžší v mém životě. V roce 1991 jsem dokončil atestaci z neurochirurgie, obhájil kandidaturu a získal roční stipendium na dvě prestižní americká pracoviště Cleveland Clinic a Pittsburskou universitu. Čekala mne dráha neurochirurga zabývajícího se chirurgickou léčbou epilepsie, pohybových poruch či neztišitelných bolestí. Najednou přišla nabídka přihlásit se do konkurzu na ředitele Nemocnice Na Homolce, která se měla změnit ve specializované neurovědní a kardiovaskulární centrum, uspěl jsem, a předpokládal jsem, že se budu organizační práci věnovat dva až tři roky a budu dále rozvíjet specializovanou medicínu a vrátím se k lékařské praxi. Překvapilo mne, jak úžasná může být práce organizátora, administrátora, manažera a nakonec lídra. Otevřela se mi krása managementu a schopnost dobře vedeného týmu osvojit si cílevědomou kreativitu. S velkou pokorou vzpomínám na první roky ve funkci a na radost, kterou jsme celý tým prožívali, přispívala k tomu doba devadesátých let – buď jste mohla bohatnout anebo vytvářet úžasné věci. Prožil jsem zkušenost manažera, kterého zaměstnává stát, český úspěšný investor, mezinárodní firma s německými kořeny, vždy to bylo podobné, najít smysl, vnímat spolupracovníky a okolí, a nakonec s týmem vytvořit vizi a strategii, která má jasné cíle a pravidla. Podnikání přináší více svobody, ale o to více závazků a nutnosti být zodpovědný. Nikdo nad vámi vás nezastaví, když děláte špatná rozhodnutí, která mohou poškodit firmu a tím i klienty či spolupracovníky. Ale nakonec je to podobné – manažer nebo podnikatel. Důležité je definovat cíle, získat kvalitní spolupracovníky, být důsledný a zachovat si pokoru.
Musím se přiznat, že vždy, když přijdu k vám na kliniku, uvědomím si, jak odlišná atmosféra tady je oproti jiným zdravotnickým zařízením. Příjemná recepce s kávou, originální umělecká díla na chodbách, milý personál. Jak dlouho vám trvalo vyladit vše do takových detailů?
To je kontinuální proces a stále se vyvíjí, základem bylo mé rozhodnutí ukončit kariéru najímaného manažera a vytvořit vlastní projekt. Byla to touha hledat cesty pro spokojenost pacientů a hledání smyslu medicíny – ne jako boje s diagnózami, ale jako poskytování služby, která podporuje spokojený zdravý život, a nejen odstraňuje bolest a utrpení, ale vnímá nemocného jako člověka s jeho tužbami a obavami či strachy. Proto příjemná čekárna, proto opakované výstavy na chodbách a umělecká díla v ordinacích. To jsou ty věci, které vás mají rozptýlit od obav, ale to hlavní je změna přístupu. Nejsi můj pacient a já nejsem ten, co rozhoduje, co se bude dít, jsem tvůj „serviceman“, jsem tvůj průvodce nemocí, rádce a ten, kdo naslouchá. Ne nemoc, ale člověk je na prvním místě. Na univerzitě se učíme herbář nemocí a léků, v praxi se pak musíme naučit být tím průvodcem a sloužícím, protože víme, jak posloužit.
Co vaši klienti oceňují nejvíce?
Zjednodušeně řečeno „rodinnou“ atmosféru. Naším posláním je znovuvytvoření funkce rodinného lékaře, který byl dříve přítelem rodiny a provázel své pacienty jejich životem od dětství až do pozdního věku. Dnes to ovšem už nemůže být jednotlivec, medicína je velmi komplexní, a tak naši osobní lékaři s týmem specialistů ze všech oborů od gastroenterologů, kardiologů po endokrinology či pediatry a digitalizovanou celou zdravotnickou dokumentací mohu být takovým rodinným lékařem, který je ku pomoci. Jsme připraveni poradit, doporučovat, rychle a účinně zasáhnout.
Jako jeden z největších benefitů této prémiové zdravotní péče cítím to, že vaši klienti nemusí trávit dlouhé hodiny v čekárnách. Jak jste toho docílili?
Máme úctu k zákazníkovi, kdykoli přijdu do nějakého zdravotnického zařízení nebo na poštu, kde je dlouhá fronta a starší lidé si často nemají ani kde sednout, nikde jinde už to nevídám, říkám si, proč musí ti lidé zažívat neúctu. Možná přeháním, ale nazývám to až pohrdáním, za to nemůže jednotlivá sestra, lékař nebo pokladní za přepážkou, ale organizátoři služby. Vždy je možno vytvořit objednávkový systém tak, aby se fronty netvořily, něco jiného je epidemie nebo havárie, či na poště vyzvedávání zásilek před Vánocemi. Už ani na úřadech se netvoří fronty a CzechPoint, eRecept nebo předem zasílané pozvánky k vyšetření společně s vysvětlením procedury jsou cesty, jak situace zvládat. Za největší ponížení člověka považuji čekárnu zdravotnického zařízení, kde si musíte hlídat, kdo je poslední, nemáte si kde sednout a na dveřích je napsáno Neklepat a Pořadí určuje lékař…
Pokud se vrátím k uměleckým dílům na chodbách a v ordinacích. To je vaše parketa, máte k umění blízko. Jaký má pro vás umění význam?
Já osobně potřebuji ke spokojenému životu péči o rozvoj početné rodiny, spokojené spolupracovníky, poznávání nového a umění. Zájem o umění, které pro mne znamená radost a energii, přerostl v myšlenku sdílet ho s klienty. Ve zdravotnickém zařízení má umění ještě další rozměr, rozptyluje, přivede vás na jiné myšlenky, odpoutá od obav – co najdou, co bude bolet. Myslím, že je krásné těšit se po pár měsících do své polikliniky, jakou najdu novou výstavu, a na ortopedii chodit k Čapkovi, na kardiologii ke Lhotákovi a na neurologii k Chagallovi. Díla na zdech ordinací samozřejmě nejsou oleje či akvarely v originálech, ale i kvalitní grafika potěší. Teď jsme zrovna koupili pro gynekologii několik originálních kreseb jako doplněk stávajících Janečkových děl z pozůstalosti jedné Čechoameričanky, tak doufám, že naše klientky potěší.
Pořádáte na klinice také vernisáže předních českých umělců. Co chystáte pro následující rok?
Ta tradice je mnohaletá, před čtyřmi lety jsme ji formalizovali a založili galerijní projekt Vita Bene, hledáme inspiraci u současných umělců, chceme se více zaměřit na sklo a vytvořit Nadační fond Vita Bene, který by vytvářel menší sbírkové soubory a zapůjčoval je do jiných zdravotnických zařízení.
Nedávno jste přišli také s novou a velmi zdařilou vizuální identitou, která se do kliniky propsala v každém detailu. Impulz k této proměně přišel přímo od vás?
S tím nápadem přišla moje dcera. Po studiích designu v Londýně se zaměřila na oděvní návrhářství a později na sítotisk. Před čtyřmi lety jsme si pronajali na Smíchově původní vilu barona Ringhoffera a stál před námi úkol, jak budovu z druhé poloviny 19. století, zdevastovanou během vlastnictví státu a pak upravenou na kancelářský objekt, upravit na moderní zdravotnické zařízení a přitom vhodně doplnit interiéry ke zdařilé vnější rekonstrukci. Karolína se zajímavého úkolu ujala, během covidu to byl i složitý logistický úkol importu a výroby některých kusů nábytku, a vzniklo z toho ukázkové splynutí tradice a moderního designu navazujícího na moderní technologie a doplněné uměním. Když jsme před dvěma lety zahajovali roční celofiremní diskusi o další vizi a strategii společnosti, rozhodli jsme se upravit i identitu. Z tohoto impulzu došlo k výběru skupiny Near and Dear, která pak společně s naším marketingovým týmem identitu vytvořila. Myslím, že vystihuje naše cíle a formu přístupu. Klidné organické tvary, příjemné barvy, jasné a precizní písmo jednoduché logo Health+.
Kromě toho, že jste mozkem celé kliniky, máte také spoustu dalších aktivit, věnujete se i vzdělávání. Povězte nám k tomu tématu něco více…
Nejsem mozkem kliniky, jsem sjednocujícím prvkem ve společně stanoveném cíli a součástí naší party, která se těší z možnosti dělat ve zdravotnictví úžasné věci. Tím myslím nejen správně a moderně léčit, ale dělat nemocným radost a snažit se podporovat jejich zdraví a spokojený život. S tím souvisí i můj další projekt Academy of Health Care Management, který vznikl ve spolupráci s dr. Dagmar Gluckaufovou, bývalou děkankou první businessové školy CMC v Československu, v Čelákovicích. Výukovou platformu jsme založili proto, abychom do zdravotnictví přinesli standardní podnikatelské a manažerské vzdělávání. Pořádáme semináře a konference o aktuálních tématech inovací ve zdravotnictví a jeho financování. A v našich kurzech MBA a LL.M. pro zdravotnické vedoucí pracovníky, které vznikly ve spolupráci a pod supervizí amerických univerzit již graduovalo téměř pět set manažerů. Připravujeme podobné vzdělávací akce pro mladé lékaře a mediky před ukončením studia.
Vaším velkým tématem je také budoucnost zdravotnictví. Myslíte si, že je stávající systém udržitelný?
Představa našich mnoha spoluobčanů je: o zdraví životní styl se nestarám, to je starost zdravotnictví, které má být plně dostupné, s nejvyššími standardy kvality a rozsahu poskytované péče, plně zadarmo (tedy po odvedení zdravotního pojištění), tedy bez dalších poplatků. S prodlužujícím se věkem a s nárůstem chronických onemocnění a s vyššími nároky na výměny kloubů, čoček, použití kardio a neurostimulátorů, novinkami v onkologické a genetické léčbě je jasné, že veřejné finance nebudou stačit. Bude na rozhodnutí většinové společnosti, jakým směrem se vydáme – jestli zvětšíme osobní zodpovědnost a spojíme ji s větším zájmem o zdravější životní styl, využívání preventivních metod a dodržováním dlouhodobého režimu, nebo zda o své zdraví nebudeme pečovat a finance nakonec nestačí. Při srovnání se světem máme velmi vysokou nemocnost a úmrtnost na onemocnění, která jsou preventabilní, téměř 30%.
A jak vidíte budoucnost své kliniky Health+?
Nyní na začátku roku 2024 přicházejí dvě věci. S růstem společnosti přišla změna na akciovou společnost a s mým věkem vytvoření kolektivního vedení – představenstva, kde se mohu spolehnout na skvělé kolegy. Naše hlavní sestra, která stála u zrodu společnosti a je opravdu tahounem kvality, pečlivosti a skvělým tvůrcem týmu, nevím, jak to dělá, ale vytvořila skupiny obětavých, vstřícných a velmi vnímavých sester. Vnímavých jak k potřebám pacientů, tak lékařů. Nově jsme vytvořili tým zákaznického centra a celé skupiny pro PR, marketing a prodej našich členských programů, který vede Eva Pašková. Myslím, že klienti cítí, že ani se zvětšením firmy nedochází ke ztrátě osobního přístupu. Tradiční pečlivý finanční management má dále na starost kolega Petr Provázek a společnost nově vede dr. Pavel Šnajdr. Provozní vedení firmy si předáváme téměř rok a cítím, že to přináší nové myšlenky využívající nejmodernější technologie a posunuje společnost správným směrem. Důležité bude dále udržovat rodinnou atmosféru. Vznikají u nás nová centra, která však budou mít vždy limitovaný počet pracovníků i klientů, abychom neztratili hlavní výhodu, a to schopnost osobního přístupu ke klientům i k sobě navzájem. Já se těším, že odstupuji od každodenního managementu a věřím, že se nám podaří aplikovat ještě několik projektů týkajících se komplexních prevencí a rozvoje primární péče díky práci s digitalizovanými daty, telemetrii a telemedicíně.
text Kateřina Černá foto Ondřej Košík
Ocenění Českých Podnikatelek stojí na Vaší straně. Vnímáme Vaše potřeby, hledáme řešení a poskytujeme informace a inspiraci.