IT je obor, který České republice sluší
Tomáš Hájek je nejen předsedou správní rady, zodpovědným za strategický a finanční rozvoj a řízení skupiny IXPERTA, ale také místostarostou obce Vědomice, kde žije se svou rodinou. Společnost IXPERTA má na trhu informačních a komunikačních technologií již třicet let zkušeností.
Na projektech pro organizace z celého světa pracují experti z Prahy a poboček v Brně, Mladé Boleslavi, Ostravě a Bratislavě. V oblasti informačních technologií poskytuje společnost vývoj softwaru, řešení pro sjednocenou komunikaci a spolupráci, datovou infrastrukturu, informační bezpečnost, integraci dat a aplikací, projektové řízení, virtualizaci a outsourcing. Společnost získala ocenění Český lídr roku 2019, řadí se mezi společensky zodpovědné firmy a pravidelně podporuje nejen Linku bezpečí, ale je také partnerem rodinné nadace Kipepeo, která pomáhá Afričanům zlepšit úroveň vzdělávacích a sportovních zařízení pro sirotky a děti bez prostředků.
Začátky firmy IXPERTA se možná tolik nepodobají ostatním podnikatelským příběhům, které vyrostly téměř z ničeho. O to zajímavější je příběh přerodu pěti zaměstnanců, manažerů nadnárodní společnosti v zaměstnavatele, kteří se rozhodli ze dne na den nést zodpovědnost za 140 lidí. O tom, že vsadili na správnou kartu, svědčí dnes již třicetiletá zkušenost a tým spokojených zaměstnanců, který v současnosti čítá přes dvě stě IT expertů. Přesto se IXPERTA nechová jako korporát a zakládá si na tom, že firma zevnitř působí jako jedna velká rodina. „Já a moji společníci jsme pracovali ve společnosti Siemens, budovali jsme si tam své kariéry. Všichni jsme si nejspíš představovali, že svou kariéru v takovém korporátu po mnoha letech v důchodovém věku zakončíme. Jak už to ale bývá, velké firmy různě fúzují, odprodávají své divize anebo kupují jiné firmy. Došlo i na společnost Siemens, která se rozhodla okolo roku 2013 udělat poměrně velkou restrukturalizaci. Rozhodla se opustit část svého byznysu v některých zemích. Los padl i na Českou republiku a na Slovensko. V té době jsme my, současní společníci IXPERTA, byli manažery v jedné z dceřiných společností Siemens a měli jsme na starosti právě Česko a Slovensko. Najednou jsme stáli před zásadním rozhodnutím a měli jen dvě možnosti. Buď to necháme být a firma v České republice i na Slovensku skončí, nebo zkusíme zabojovat, napsat projekt a o firmu se budeme jako management ucházet,“ vypráví Tomáš Hájek, který se tenkrát se svými kolegy rozhodl pustit do podnikání. Společnost se jim povedlo získat, a tak pět manažerů společně odkoupilo veškerou majetkovou podstatu, kontrakty, zaměstnance a ze dne na den rozjeli podnikání. Stali se z nich společníci ve firmě, kterou sice dokonale znali, ale už za sebou neměla zázemí bohaté nadnárodní korporace. Nezažívali sice začátek ve stylu pomalého růstu ani podnikání z garáže. Převzali běžící firmu, znali lidi, zákazníky i procesy a ze dne na den mohli začít fungovat. Ale to neznamenalo, že by neprožívali stres a bezesné noci jako všichni začínající podnikatelé, kteří si uvědomují zodpovědnost za své lidi.
Ze zaměstnanců zaměstnavateli
Přerod z manažerů mezinárodní globální korporace ve vlastníky malé a neznámé česko-slovenské firmy, to byla pro všechny velká změna. „Ze dne na den přestanete mít krytí od bohaté korporace. Peníze jsou najednou skutečnými penězi, nejen čísly v tabulce. Ze dne na den se musíte začít chovat úplně jinak. Museli jsme se naučit strašně moc nových věcí a první dny ani týdny moc jednoduché nebyly. Všichni jsme byli pod velkým tlakem. Měli jsme od začátku rozdělené role. Já jsem se staral o finance, druhý kolega o strategii, třetí o obchod, další o provoz a pátý společník o technické záležitosti. Vůbec jsme ale nevěděli, co to udělá s našimi zákazníky, kteří byli zvyklí dlouhodobě spolupracovat se Siemensem. Netušili jsme, jestli budou ochotni zůstat a dále nakupovat totéž zboží a služby za stejné ceny od naprosto neznámé malé společnosti IXPERTA.“ Tomáš Hájek měl zpočátku obavy nejen o zákazníky, ale i o zaměstnance. Jako nový majitel nemohl tušit, co přesně to s klíčovými zaměstnanci udělá a jestli budou chtít pracovat v malé firmě s pobočkami v Česku a na Slovensku, když byli doposud zvyklí fungovat ve velké nadnárodní korporaci. Tomáš v roli finančního ředitele byl zpočátku pod velkým tlakem ohledně finanční stability společnosti. Firmu sice tenkrát kupovali bez dluhů, ale také bez peněz na běžném účtu. A koupili ji se sto čtyřiceti zaměstnanci, za které cítili velkou zodpovědnost. Bylo 1. října a 8. října se měly vyplácet výplaty. A tak měl mladý manažer přesně sedm dní na to, aby sehnal peníze na výplaty pro svých sto čtyřicet lidí. Naštěstí se mu to tenkrát podařilo, a to i díky dobrým vztahům s UniCredit Bank, která v jejich podnikání viděla kontinuitu. IXPERTA tedy dostala vedle investičního i provozní financování a tím byla odstartována nová etapa.
Bezesné noci
„Na začátku jsem měl pár bezesných nocí, protože si člověk uvědomí, že má sto čtyřicet zaměstnanců. To je sto čtyřicet rodin. Já jsem si to tehdy hodně bral a vnímal to tak, že fakticky živíme sto čtyřicet převážně mladých rodin, kde jsou malé děti a manželky na mateřských dovolených. Věděl jsem, že je nemůžu zklamat, že prostě musejí dostat zaplaceno, a to v řádném termínu. Nebyla jiná varianta, než že to muselo dopadnout dobře,“ vzpomíná dnes již s úsměvem na složité začátky Tomáš Hájek, který po všech těch letech svou firmu s více než dvěma sty zaměstnanci vnímá stále jako jednu velkou rodinu. To, co týmu začínajících podnikatelů pomohlo v začátcích nejvíce, byl fakt, že jim neodešel ani jeden důležitý zákazník. Ukázalo se, že lidské vazby jsou silnější než zvuk jména společnosti a značka jako taková. Lidské a osobní vazby mezi dodavatelem a odběratelem sehrály v té době velkou roli, a právě na těchto pevných základech stojí podnikání IXPERTA dodnes. Kromě toho tehdy čerství podnikatelé měli štěstí i v druhé klíčové oblasti. Ani jeden ze zaměstnanců neodešel, což si mohl manažerský tým připsat jako výsledek své dobré práce v minulosti. „Beru to jako výraz jejich ocenění, že jsme svou manažerskou práci dělali dobře a ti lidé právě proto zůstali. Přesto jsme museli udělat malou restrukturalizaci a transformovat některé pozice, které byly sice potřeba v globálním koncernu, ale v malé firmě je nepotřebujete. Snažili jsme se těmto lidem najít práci v jiné oblasti,“ dodává Tomáš Hájek. Hodně rychle se pak podařilo získat zajímavé zakázky, akviziční úvěr sjednaný na tři roky pak bylo možné splatit už po dvou letech. Provozní financování bylo potřeba jen v řádu měsíců, což zní až trochu pohádkově. Ne všechny momenty ale byly takto zalité sluncem. Start firmy a moment, kdy se z pěti manažerů a zaměstnanců společnosti stali zaměstnavatelé, byl sice náročný, ale dalším milníkem v životě firmy byl okamžik, kdy jeden ze společníků neunesl zodpovědnost majitele. Ta je totiž o dost jiná než zodpovědnost na manažerské pozici. Přišel rozchod, ale i když vše proběhlo fér a ostatní majitelé společníka vyplatili, překvapilo je zjištění, že i dobré pracovní vazby, které mezi sebou měli, se mohou každodenním stresem narušit a názory na řízení firmy mohou být postupem času hodně odlišné. Poté co se s jedním ze společníků rozešli, doplnili do managementu nového člověka z řad zaměstnanců. To byla šťastná volba. „Bohužel jsme se však nepoučili a nenastavili si jasná pravidla mezi společníky. Je to jako v rodině, když všechno funguje a jste zamilovaní, tak vás nenapadne, že byste se někdy mohli rozvádět. Skutečnost je ale taková, že se padesát procent manželství rozvádí a v podnikání to platí stejně jako v rodině. Zpočátku je tam zamilovanost a souznění je u všech společníků, zakladatelů. Už v té chvíli by se ale mělo myslet na na zadní vrátka. Na to, že se může něco pokazit. Nám se to v prvním případě nepovedlo, bohužel jsme se nepoučili a v loňském roce se stalo to, že další z původních společníků se rozhodl jít vlastní cestou. Chtěl zkusit vlastní podnikání a my zase zjistili, že stále nemáme nastavená pravidla, jak tuto situaci řešit. Každému bych poradil, v době klidu, míru a lásky, domluvte si pravidla pro případný rozchod. Může se stát cokoli. Někdo může onemocnět, nebo dokonce zemřít, dozrát do nějakého stavu, kdy má jiné životní priority, může se mu změnit osobní život a chce z firmy odejít. Firma tím nesmí trpět, nesmí být ani jeden den paralyzována. Musí být vždy připravená varianta a je špatné ji hledat ve chvíli, kdy ta situace nastane. Daleko lepší je to promyslet a mít sepsaná pravidla podle kterých budeme postupovat v případě odchodu společníka,“ říká Tomáš Hájek.
Společná síla
Odchod dlouholetého kolegy byla událost, která nedávno přinesla mnoho emocí. Na startu stálo pět nadšených mladých manažerů. Dnes z původní sestavy zůstali tři, ale tyto turbulence, dva odchody společníků a jeden příchod nového společníka je dokázaly velice stmelit. „Jsem zastáncem názoru, že co nás nezabije, to nás posílí. Ty odchody nás velmi stmelily, uvědomili jsme si spoustu věcí a stále jsem rád a vděčný za to, že jsme do podnikání šli ve skupině, že nás je víc. Obdivuji a velmi respektuji podnikatele, kteří jsou na to sami. Kteří jsou stoprocentními vlastníky firmy a mají kolem sebe jenom placené manažery a poradce, kteří mají trochu jiné vnímání, jiné priority a zájmy. Spíše krátkodobější, okamžitý zisk atd. Zatím co já jsem velmi vděčný za to, že mám kolem sebe další tři společníky a debata s nimi je úplně jiná než se zaměstnanci. Tím rozhodně nechci říct, že diskuse se zaměstnanci je méně důležitá, ale oni se logicky dívají na naši firmu trochu jinak než my společníci. Náš cíl je dlouhodobý. Jde o trvalý růst hodnoty firmy, ne dneska a hned teď. Zaměstnanci řeší momentální priority, jako je aktuální výkonnost, roční odměny a jistota zaměstnání. Myslím si, že my, kteří podnikáme ve více lidech, to máme v něčem snadnější. Máme sice řadu diskusí mezi sebou, ale zároveň je to lehčí v tom, že tíha celého podnikání neleží na jednom člověku. Každému se občas stane, že má slabší chvilky, a v té chvíli jej zastoupí ostatní a rozloží tu zátěž. Kdo nepodnikal, tak často vidí jen benefity a ne ty nervy a bezesné noci,“ vypráví Tomáš Hájek
Štěstí přeje připraveným
Když jsem se zeptala na cestu Tomáše Hájka do světa financí a do firmy Siemens, bylo mi hned jasné, že jeho osobní příběh je protkaný stejně šťastnými náhodami jako příběh IXPERTA. V posledním ročníku na Vysoké škole ekonomické, když začal přemýšlet o tom, kam by měl po škole nastoupit do zaměstnání, se mu zalíbila představa velké nadnárodní firmy. V té době na konci devadesátých let se začaly v Čechách zabydlovat tyto velké korporace a on toto prostředí vyhodnotil jako příležitost se něco nového naučit. Západní manažeři v devadesátých letech nás měli co učit a otevírali mladým lidem nové obzory. Náhoda tomu chtěla a jednou jejich profesor přišel do hodiny s tím, že nějaká mezinárodní firma hledá pracovníky do controlingu. Tomáš sice v té době ani pořádně nevěděl, co to controling je, ale věděl, že chce pracovat v podnikových financích. Něco okolo toho si rychle sám nastudoval a vyrazil na pohovor do personální agentury. Uspěl a postoupil do druhého kola. Fakt, že jde o firmu Siemens, se dozvěděl až ve chvíli, kdy prošel prvním sítem. Řekl si, že je to známá firma a chtěl by místo získat, pak ovšem uviděl své spolužáky, špičkové studenty odcházet z pohovoru, a byl přesvědčen, že nemá nejmenší šanci. Možná právě díky tomu z něj spadla všechna tréma. „Pohovor tenkrát probíhal v němčině, a i když němčina rozhodně nepatřila k mým nejsilnějším stránkám, tak jsem si s finanční ředitelkou Siemensu asi hodinu povídal a byl to velmi příjemný rozhovor. I přes to jsem si byl jistý, že šanci získat vysněné místo opravdu nemám. A oni mi pak za tři dny volali, že mě vybrali. To bylo 15. prosince a oznámili mi, že mám 1. ledna nastoupit na plný úvazek. Řešil jsem to samozřejmě s rodinou a všichni to vnímali jako velkou příležitost a životní šanci. Tak jsem do toho šel, i když jsem ještě neměl dostudováno a školu jsem si pak dodělával při práci,“ vzpomíná Tomáš Hájek na své začátky ve firmě, jejíž divizi se mu za pár let podařilo s kolegy odkoupit. Na mou otázku, jestli mu úspěch někdy dokázal zamotat hlavu, odpověděl naprosto upřímně a pravdivě. „Stalo se mi to úplně na začátku, když jsem získal své vysněné místo u Siemense a z kapesného od rodičů přešel na poměrně zajímavý plat. Bylo mi pouhých třiadvacet let. Naštěstí jsem měl po boku dobré přátele, kteří mi hned dali tvrdou zpětnou vazbu, že ze mě moje nová práce nedělá automaticky někoho lepšího, než jsou oni. Byl jsem za to moc rád a vzal jsem si to k srdci i do budoucna.“
Zodpovědnost
Podnikání člověka často změní, dokáže vybrousit k dokonalosti jeho typické vlastnosti. V případě Tomáše Hájka hrála největší roli vždy zodpovědnost a pečlivost. Sám o sobě říká, že byl vždy hodně zodpovědný člověk, a to i v dobách, kdy byl „jenom“ manažerem Siemensu, finančním ředitelem jedné části tohoto koncernu. Vždy firmu bral za svou a velmi ho štvalo, když někdo utrácel peníze za nesmysly. Choval se vždycky s takovou zodpovědností, jako by mu firma patřila. Proto to měl možná trošku jednodušší ve chvíli, kdy mu kus té firmy začal skutečně patřit. Nebyla to tak velká změna. „Ta moje zodpovědnost mi na jednu stranu pomohla, ale na druhou stranu na začátku trochu i škodila, protože jsem si to až moc bral. Denně jsem přepočítával cash-flow a přemýšlel, jestli nám ty peníze budou stačit. Možná jsem se změnil v tom, že už si to po těch letech podnikání tolik neberu. Dnes už to vnímám jako součást svého života, která mě živí a zároveň i baví, ale už se tolik nestresuji, když se nějaká zakázka nepovede, když někde prohrajeme, nebo nám odejde klíčový zaměstnanec. Jinak si myslím, že jsme se nijak dramaticky nezměnili a říkal jsem i kolegům, že kdyby se ze mě stal namyšlený podnikatel, tak mi to musí říct. Máme u nás takovou otevřenou firemní kulturu. U mě jsou dveře vždycky otevřené dokořán a to nejen symbolicky, ale i fakticky. Nemám ani kancelář sám pro sebe, ani svou osobní asistentku. Chodím s kolegy běžně na oběd a vždy se těším na povídání s nimi u dobré kávy. A když náhodou po nich chci nějaký nesmysl, tak dostávám okamžitou a tvrdou zpětnou vazbu,“ říká s úsměvem Tomáš.
Největší bohatství jsou naši lidé
Velkou motivací je pro manažery spolehlivý tým expertů, kterých je dnes již přes dvě stovky. Obor IT se dnes drží v popředí zájmu, je velmi dynamický a stále se v něm děje něco nového. „Máme okolo sebe fantastické lidi. Zní to jako klišé, ale tak to opravdu je. My nemáme žádné unikátní receptury, výrobní linky, továrnu nebo majetky. To nejdůležitější, co máme, jsou mozky našich lidí a s tím stojí a padá naše firma. Jinak toho majetku opravdu moc nemáme, pár počítačů, nábytek a pronajaté kanceláře. Moc si vážím toho, že ti lidé s námi byli v dobách dobrých i zlých. Máme mezi sebou stále skvělé vztahy a velmi mě baví, když slyším, že se kluci z vedlejší kanceláře domlouvají, jak o víkendu pojedou společně na kolo,“ popisuje Tomáš atmosféru ve své firmě. Když v IXPERTA pořádají firemní akci pro zaměstnance a ta je vždy nepovinná, tak jich tam přijde 95 %. Je to o jejich volném čase, který rádi tráví spolu. O tom, že jsou zaměstnanci u nich spokojení, vypovídá i relativně nízká míra fluktuace a naprosté minimum konfliktů. „I když nejsme firma, která by své zaměstnance platila nejlépe na trhu, naši zaměstnanci jsou s námi dlouhé roky. Velmi si vážím toho, když se dozvím, že někdo z nich dostal vyšší nabídku od konkurence, a i přesto zůstává u nás,“ dodává Tomáš.
Skvěle se doplňujeme
Společníci IXPERTA jsou sice každý jiný, což se někdy může zdát složité, zejména když je potřeba se na něčem dohodnout. Na druhou stranu je to velká výhoda. Jeden je zaměřený technicky, druhý obchodně, třetí finančně a čtvrtý je přes provozní záležitosti. Vhodně se doplňují, každý má svou oblast a vždycky se dokážou společně dohodnout a najít rozumné řešení. Táhnou za jeden provaz. Když se někomu něco nepovede, tak se z toho poučí a jedou společně dál. Psychickou zátěž, kterou si nese každý podnikatel sám, nesou společně. „Jak už to v životě bývá – jednou jste nahoře, jednou dole, jednou máte špatný den, jindy problémy v rodině a oni to z vás dokážou sejmout. Když víte, že to bude těžké, nebo když vám dojde dech, tak vás někdo z nich doplní. A je dobré, že většinou nemusíme ani hlasovat o vážných rozhodnutích. Jsme schopni si říct na rovinu, jak to je, a nepřetvařujeme se před sebou,“ vysvětluje Tomáš. Je přesvědčený, že právě díky takové sounáležitosti a rozložení sil přežili kritický moment v první vlně covidu v březnu 2020. Firmu tenkrát extrémně zasáhlo to, že nemohli k zákazníkovi, a všichni se obávali budoucnosti. Klienti pozastavovali kontrakty a nikdo nevěděl, co bude dál. V té době měla firma už 190 zaměstnanců. Celý covidový rok to sice bylo těžké, ale hned ten následující už byl nejlepší rok v historii firmy. V dalších vlnách covidu vyšlo IT vítězně, protože firmy zjistily, že ho potřebují více než dříve.
Přešlapy
Za ta společná léta zažila IXPERTA samozřejmě i pár přešlapů. Firma se pustila do řady projektů v rámci svého podnikání a stálo ji to hodně milionů, protože ve správnou chvíli neměl nikdo ze společníků odvahu prásknout do stolu a říct „končíme“. Takové rozhodnutí není jen o penězích, ale i o úsilí vloženém do projektu a o lidech. „Měli jsme tým lidí, který něco vyvíjel. V jednu chvíli jsme si museli přiznat, že to neumíme pořádně vyvinout, ale ani prodat. Vždycky jsme byli přesvědčení, že to už bude hotové, že nevyhodíme celou tu investici oknem, ale nakonec jsme to museli rozseknout a celou tu investici odepsat. A nestalo se nám to jednou. Hned třikrát. Na druhou stranu jsme ale jinou investici dokázali zhodnotit až šedesátinásobně, což je výsledek hodný obdivu. Sám za sebe nemám příliš rád velká překvapení v byznysu ani v soukromí. Mám rád přehled v tom, co se bude dít několik měsíců dopředu,“ vypráví Tomáš, který je ze své podstaty cílevědomý, pracovitý, spolehlivý. Jak sám říkává, někdy možná až příliš zodpovědný, pečlivý a organizovaný. Zakládá si na plánech a má rád výsledky okolo 105 %. To dokazuje, že firma rozumí svému podnikání i trhu, nemaluje si vzdušné zámky, a přitom si zaměstnanci odnesou něco navíc.
Nejsme dravci
„Nejsme typičtí podnikatelé, takoví ti dravci, kteří jdou přes mrtvoly. Respektuji podnikatele, kteří mají tvrdé lokty. Nás tenhle styl nebaví, proto asi nikdy nebudeme největší firmou na trhu s mnohamiliardovým obratem budující obrovské impérium. Určitě bychom byli schopni z naší společnosti dostat větší zisky, mohli bychom mít víc zakázek, ale bylo by to vždy na úkor něčeho. Naší prioritou je mít fungující firmu a práci, kam se každý den můžeme těšit,“ říká Tomáš, který si ve firmě rád nechá člověka v důchodovém věku, s nímž prožili dvacet let v dobrém i zlém, pokud má chuť ještě pracovat, než by jej vyměnil za někoho mladšího a v jistém slova smyslu výkonnějšího. Ve firmě mají dokonce kolegu, kterému je již dvaaosmdesát let. Sice toho třeba nezvládne tolik jako padesátník, ale díky němu je u nich fajn atmosféra. On chodí do práce opravdu rád a je i přes svůj věk stále velkým přínosem pro společnost. Za největší úspěch v IXPERTA považují to, že firma stále rozumně roste a zaměstnává lidi, které jejich práce baví. A také to, že se chovají jako zodpovědná firma, která je přínosem pro společnost. Zaměstnávají dvě stě nadprůměrně vzdělaných a dobře zaplacených lidí, protože IT je obor, který vyžaduje skvělé a kreativní mozky. Podnikání je činnost založená za účelem dosahování zisku. Ta věta samozřejmě platí i pro firmu IXPERTA. Firemní filozofií ale je, že se peníze a zisky nesmějí stát tou hlavní a primární motivací. Mělo by v tom být něco víc. „Za největší osobní úspěch považuji, že se mi daří vyvažovat rodinný a pracovní život. Taky si myslím, že když máte jenom jedno a nemáte to druhé, tak to není úplně ono. A já mám takovou osobní filozofii, že lidský život stojí na třech pilířích. Jedním je rodina, druhým je práce a třetím jsou přátelé a koníčky. Když fungují všechny tři pilíře, tak to je to nejlepší, a když to umíte vyvážit, tak je to geniální,“ říká Tomáš Hájek, který si své pracovní aktivity rád kompenzuje drobnými domácími činnostmi, jako je například práce na zahradě. Tomáše vždy zajímaly i věci veřejné, co se děje za plotem jeho domu či firmy, a tak se stal nedávno místostarostou obce Vědomice, ve které s rodinou žije. Kromě toho se společně s kolegy ve firmě cíleně věnují filantropii, když pomohli v Čechách založit nadační fond Kipepeo. Je to malá rodinná nadace a IXPERTA je jejím hlavním sponzorem. Nadace má na starosti jednu školu a hodně dětí ve slumu v Keni, kde realizuje různé projekty. Podařilo se vybudovat počítačovou učebnu, dvě knihovny, dodat vybavení do mateřské školy a podporovat využití volného času dětí v podobě fotbalových tréninků. V době covidu šlo hlavně o zajištění základních životních potřeb, zejména jídla. „Byl jsem se tam osobně podívat a byl to životní zážitek. V Keni ve slumu, kam se normální turista nikdy nedostane, jsem strávil několik dní a navštívil jsem i naši školu. Bylo to nesmírně obohacující. Vybrali jsme si záměrně podporu dětí, protože děti jsou budoucnost, a zároveň jsme vybrali malou nadaci, kde investice můžeme hodně ovlivňovat a víme, že 100 % peněz skončí opravdu na konkrétních projektech. Zvolili jsme si Afriku v době uprchlické krize, protože nám přišlo smysluplnější pomáhat tam než řešit důsledky u nás v Evropě. Tato aktivita nás společně všechny moc baví,“ popisuje své zážitky Tomáš Hájek a dodává, že stejnou částkou IXPERTA podporuje také Linku bezpečí, s níž dlouhodobě spolupracuje. Jeho krédem je, že pokud má člověk v životě štěstí a daří se mu, měl by do společnosti svou energii také vracet. Ať už v podobě podpory smysluplných projektů, nebo zlepšováním života ve svém okolí.
Horkou novinkou a úspěchem za kterým stojí IXPERTA je nový superpočítač na Slovensku
V prostorách Slovenské akademie právě probíhá testování nového HPC systému- superpočítače Devana. Svůj velký podíl na realizaci projektu má také IXPERTA a především tým kolegů ze Slovenska. Projekt je výjimečný nejen svým celospolečenským významem, kde posouvá možnosti vědeckého vývoje a dává k dispozici dosud na Slovensku nevídaný výkon, ale i technologicky z pohledu bezpečnosti zde například využíváme nově virtualizovaný firewall, který umožní extrémně rychlou obnovu v případě výpadku. Devana nahradí Aurela první slovenský superpočítač a bude sloužit vědcům a výzkumníkům ze SAV, veřejným vysokým školám a také slovenským podnikatelům a institucím veřejné správy. „Dodání a instalace superpočítače je náročný projekt, který kromě samotného superpočítače zahrnuje kompletní rekonstrukci elektřiny, vodního chlazení a samozřejmě také přípravu bezpečnostních a síťových technologií“ prozradil nám Andrej Kavický, ředitel společnosti IXPERTA na Slovensku.
Fotografie: archiv společnosti IXPERTA
Další články
OCENĚNÍ ČESKÝCH PODNIKATELEK
Ocenění Českých Podnikatelek stojí na Vaší straně. Vnímáme Vaše potřeby, hledáme řešení a poskytujeme informace a inspiraci.
Generální partner
Odborný garant
Zakladatel
Záštita a partner
Auditor
Hlavní partner
Partneři
Partneři slavnostního dne
Dodavatelé
Mediální partner
