Generální partner Další partneři
ptáme se 2017 09. května 2017

Mým cílem je prosperující rodinná firma

V roce 2008 předal Martině m_TOPOCP_112016_012Kyselkové vedení rodinné firmy Kv.Řezáč její otec s přesvědčením, že neuspěje, protože je žena. Přesvědčila ho o opaku a dnes je držitelkou Ocenění českých podnikatelek. V rozhovoru nám mimo jiné prozradila, co je jejím dalším cílem a jaké plány má s rodinnou firmou do budoucna.

Stanula jste na stupních vítězů Ocenění Českých Podnikatelek v kategorii Střední firma. Čekala jste to?

Opravdu jsem to nečekala. Vůbec jsem netušila, že si naší firmy na Moravě někdo všimne.

Co vám zatím vítězství přineslo? Je něco, co vás překvapilo?

To, že jsme se ocitli v nominaci a dokonce, že jsem dostala ocenění, mi přineslo trošku zadostiučinění, a hlavně velkou podporu a motivaci do další činnosti. Po smrti manžela před dvěma roky mi nebylo lehce a v některých slabých chvílích jsem ztrácela zájem o cokoliv. V osobním životě prožívám nedobrovolný restart a každá taková pozitivní událost mě nasměřuje dál a doufám, že i dobrým směrem.

Myslíte, že se můžete stát příkladem pro ostatní ženy?

To jsem si nikdy nemyslela, nicméně občas se mi stane, že mi někdo sdělí, že jsem pro něj inspirací.

Existují podle vás rozdíly v ženském a mužském přístupu k podnikání?

Určitě. Říká se, že ženy nejsou tak „tvrdé“. Ale to podle mě znamená, že ženy se kromě výsledků a tabulek přímé výrobní nebo obchodní činnosti zajímají více i o „okolnosti“, tzn. o zázemí zaměstnanců, dopady na životní prostředí, sociální jistoty zaměstnanců, podporu charitativní a sponzorské činnosti, zlepšení pracovního prostředí atp. Stále více si myslím, že přítomnost žen ve vrcholovém managementu je důležitá a je pro každou firmu přínosem. Také jsem si všimla, že ženy podnikají i v oblastech, které nejsou ty nejziskovější a nejatraktivnější. Příkladem může být sociálním oblast.

Je ve vašem podnikání zapojená rodina? A zvládáte obě role?

Do podnikání jsme se zapojili s manželem. Takže už více než 15let je firma součástí naší rodiny. Po smrti manžela ho zastupuje můj nejstarší syn. Postupně sbírá zkušenosti ze všech úrovní výroby a řízení. Dcera pracuje v uměleckém oboru a podílí se občas na reklamní propagaci. Nejmladší syn mě potřebuje zatím hlavně jako maminku a firmu vnímá hlavně jako jistotu materiálního zabezpečení pro celou rodinu. Je to dobrý manipulátor a má odmala řídící schopnosti. Už při přijímacím pohovoru do mateřské školky ve 3 letech řekl na otázku, jak se jmenuje: „Já jsem šéf! “

 Jak to vidíte s buducností firmy, připravujete se na její předání?

Chodím pravidelně na konference a diskusní fóra o rodinných firmách, které pořádá AMSP. Je to problematika dalšího vývoje a nástupnictví v rodinných firmách, která se mě velmi dotýká. Hledám tam inspiraci pro moje další snahy o budování rodinných vztahů, které prospějí i firmě. Čeká mě dalších minimálně deset let tvrdé práce, abych mohla firmu předat svému nástupci

Co stálo na počátku vašeho podnikatelského příběhu? Jak vás napadl tak specifický předmět podnikání?

Obor podnikání jsem si nevybrala, ani nevystudovala. Naše továrna byla vrácena v rámci restituci rodině Jiřího Řezáče-mého dědečka – bývalého majitele, který textilní firmu v poválečných letech oddlužil a jako prosperující předal v r. 1948 státu. Státní podnik změnil zaměření výroby na výrobu sítí. Budovy a vše, co zbylo z původní výroby, bylo vráceno, zbytek se musel odkoupit. Firma byla proto již od počátku soukromého podnikání zatížena úvěrem z banky. Firmu vlastnily tři rodiny – rodina mojí maminky a rodiny mých dvou tet. Počáteční podnikatelská euforie brzy narazila na tvrdé podmínky a rodinná pospolitost silně utrpěla. Postupně přešla firma do vlastnictví pouze jedné rodiny. Můj tatínek firmu vedl do roku 2008, pak mi firmu předal, ale s přesvědčením, že brzy zkrachujeme, protože jsem žena. Zatím jsme nezkrachovali, a je mi velmi líto, že se můj tatínek nedožil mého ocenění.

Máte ještě nějakou podnikatelskou vizi, kterou byste ráda naplnila? Kam povede vaše příští cesta?

Po celou dobu mého působení ve firmě jsem se snažila firmu zviditelnit na českém, ale hlavně na evropském trhu. Na tom budu stále pracovat. I když pracuji v textilním oboru, který je v naší republice na okraji zájmu a na spodní hranici platových žebříčků, budu se snažit vést prosperující firmu. Takovou firmu bych velmi ráda předala další generaci naší rodiny. Mým úkolem je neustále zlepšovat statut firmy i uvnitř rodiny a mezi zaměstnanci. Mým cílem je, aby firma pokračovala i v budoucnosti jako rodinná firma. Velmi si cením také „rodinných“ vztahů se zaměstnanci. O tuto výhodu loajality a pospolitosti bych nerada přišla. Pokud bude naše firma zisková, velmi ráda budu nadále podporovat charitativní činnost.

Sledovala jste příběhy ostatních soutěžících? Zaujal vás některý?

Zajímaly mě příběhy všech soutěžících. Je to pro mě velká inspirace. Již dlouho, prakticky od počátku, sleduji příběh firmy RYOR. Byla jsem velice ráda, že jsem paní Štěpánkovou poznala osobně. Také jsem vystudovala chemickou školu, ale místo kosmetiky jsem se věnovala výrobě léčiv. Kosmetika bývala můj sen, ona ho uskutečnila! Její energie a nasazení je obdivuhodné. Samozřejmě jsem si během sledování příběhů i v osobním kontaktu s ostatními podnikatelkami ověřila, že některé problémy jsou obecné a objevují se napříč všemi obory. Každá diskuze je podnětná, protože každý řeší tyto problémy jinak.

Videomedailonky

vítězek 10. ročníku OCP

Eva Hronová

REVATECH

1. MÍSTO

Malá společnost

Zdenka Homolová

NEREZ CIDLINA

1. MÍSTO

Střední společnost

Lucie Tomášková

LT Sezam

1. MÍSTO

Velká společnost

Darina Vodrážková

DAQUAS

CENA ČSOB

VÝJIMEČNÁ PODNIKATELKA

Eva Dokoupilová

MEDICAL PLUS

CENA ZA INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ

pod patronací České pojišťovny

Michaela Povýšilová

TECHNOAQUA

CENA ZA DIGITÁLNÍ TRANSFORMACI

pod patronací Microsoft,

Sylva Jílková

TERMSTAV

VÝJIMEČNÝ RŮST FIRMY